Zubní implantáty Brno - Příklad 1Náhrada horního řezákuDENTAMEDIKA.cz
|
Obr. 1 - Kost byla po ztrátě zubu v předozadním směru tenká.
Proto jsme při implantaci museli augmentovat. Jedná se o přidání
kosti umělé, která slouží jako lešení pro buňky vlastní kosti. Celý objem
se postupně přemění na kost vlastní. Aby nedocházelo k narušování
této přeměny prorůstáním buněk vaziva z dásně, vložili jsme mezi
umělou kost a sliznici speciální rezorbovatelnou membránu.
Získali jsme i estetický objem dásně, která by byla jinak "propadlá".
Obr. 2 - Po 6 měsících jsme k implantátu připojili
vhojovací váleček, který tvaruje dáseň.
Obr. 3 - Aby pacientka nechodila bez předního zubu,
nosila po jeho ztrátě i po implantaci provizorní snímací náhradu.
Obr. 4 - Po inzerci vhojovacího válečku jsme byli nuceni provizorní
náhradu zabrousit a uvolnit pro něj místo.
Obr. 5 - Jelikož zábrus esteticky nevyhovoval, prodloužili
jsme provizorní zub pomocí bílé fotokompozitní výplně.
Drobný kovový lem již nebyl při běžném mluvení vidět.
Obr. 6 - Vhojovací váleček nám po 14 dnech
vytvořil pěknou slizniční manžetu.
Obr. 7 - Otiskovací váleček.
Obr. 8 - Laboratorní model a kovový základ korunky.
Obr. 9 - Podle modelu upravili technici v laboratoři nástavbu (abutment),
která implantát prodlouží a slouží k připevnění korunky.
Obr. 10 - Výsledek. Navzdory nepříznivé původní situaci vypadá průběh dásně kolem
nové metalokeramické korunky přirozeně. Dokonce lépe, než u sousedních zubů, kde
dáseň ustupuje - tzv. recesy (toto postižení by bylo možné řešit parodontální operací).
Obr. 11 - Výsledek při úsměvu.
Obr. 12-13 - Stav po implantaci jsme kontrolovali pomocí digitálního RTG - konec implantátu
se s rezervou blížil k nosní dutině. Druhý snímek je po dokončení práce - cca po 6 měsících.