Použití amalgámu v současné době
Amalgám na rozdíl od fotokompozitu není se zubem nijak slepen a "nesváže" zub dohromady. Drží pouze díky vybroušeným podsekřivým místům. Zbytky vlastního zubu jsou při kousání od amalgámu odtlačovány, což má za následek praskliny a časem i rozlomení zubu. Díky kvalitním fotokompozitním materiálům je indikace amalgámu v dnešní době velmi omezená. Jedná se pouze o situaci, kdy není možné pro kompozit zajistit dokonale suché pracovní pole pomocí kofferdamu, což se stává jen vzácně. Na rozdíl od fotokompozitu je nutné pro retenci na amalgám odbrousit i více tvrdých zubních tkání.
Amalgám navíc obsahuje rtuť, která se z něj uvolňuje zejména při jeho tuhnutí a odvrtávání. V některých evropských zemích je amalgám zcela zakázán, v jinych je použití velmi omezeno. V ČR je amalgám již nyní zakázán pro děti a těhotné ženy. Úplný zákaz by měl přijít do roku 2030. Zubní křesla nyní musí mít tzv. odlučovače amalgámu, aby se odvrtaný amalgám nedostával do odpadních vod. Vzhledem k důvodům uvedeným výše dnes amalgám takřka nepoužíváme.
Druhy amalgámů
Konvenční (ručně míchaný) amalgám
- nepřesný poměr rtuti a prášku
- ruční = nedokonalé promíchání
- do vzuchu se uvolňují výpary rtuti
- vyšší riziko sekundárního kazu
- obsahuje fázi y2 (spojení cínu a rtuti)
Následky y2 fáze:
- menší mechanická odolnost
- praskliny a odlamování okrajů
- merkuroskopická expanze (naboptnání)
- větší koroze
- kráterové defekty
- uvolnění více volné rtuti
- díky jeho konzistenci je obtížné vymodelovat správný reliéf kousacích plošek
Tento materiál nepoužíváme.
Kapslovaný amalgám - non y2
- neobsahuje fázi y2
- přesnější poměr rtuti a prášku
- větší mechanická odolnost
- zpracování rtuti a prášku v uzavřené kapsli
- při míchání se tak neodpařuje rtuť
- strojově míchaný - kvalitní promíchání - Capmix
- menší koroze
- lze správně modelovat reliéf kousacích plošek
Pro dobrou kondenzaci a ještě větší pevnost bylo používáno strojové "kladívko" na amalgám.
Amalgám - obecně
Vznik - rozpuštěním kovů ( stříbro, měď, cín) ve rtuti. Tuhne chemickou reakcí.
Retence - v zubu drží pouze díky vybroušeným zářezům a podsekřivinám. Na rozdíl od fotokompozitu se k zubu nenalepí a nesváže tak jednotlivé stěny defektu. U více oslabených zubů hrozí odlomení volné stěny zubu. Aby výplň nevypadla, je oproti bílým výplním obvykle nutné odstranit větší část zubu. Mírná vlhkost retenci neovlivní.
Koroze - výplň mění barvu na tmavou. Její částice se mohou dostávat do zuboviny a zub šedne. Na druhou stranu koroze uzavírá spáru mezi výplní a zubem a tak bakteriím znesnadňuje průnik.
Oligodynamický efekt - stříbro do jisté míry odpuzuje a hubí bakterie. Tento efekt je zesílen u kapslovaných amalgámů s vyšším obsahem stříbra. Je nutné podotknout, že pokud se zub dobře nečistí, může vzniknout kaz i vedle amalgámu. Záleží to také na jeho druhu - konvenční amalgám se snadněji odlamuje a praská - ve spárách se pak drží plak = bakterie.
Rtuť - rtutí jsou pacient a lékař nejvíce exponováni při zhotovení výplně a při jejím odvrtávání. Ze ztuhlého amalgámu se rtuť uvolňuje minimálně (opět může záviset na kvalitě materiálu a jeho správném rozmíchání). U konvenčních - ručně míchaných amalgámů se rtuť vypařuje do vzduchu - to odpadá u amalgámů kapslovaných, kdy tento proces probíhá v uzavřené kapsli, kromě doby vlastní aplikace. V některých zemích je používání amalgámu přímo zakázáno. Existují i studie, které dávají do souvislosti uvolňování rtuti z amalgámových plomb se zvýšeným výskytem Alzheimerovy a Parkinsonovy choroby.
Skloionomer Fotokompozit Přímé fasety Koferdam